Koněpruské jeskyně - charakteristika
Český kras
je největším a nejvýznamnějším krasovým územím v Čechách. Leží mezi Prahou a Zdicemi v centrální části Barrandienu, na ploše okolo 144 km2. Je tvořen prvohorními usazeninami silurského a devonského stáří. Nesouvislý pás převážně vápencových hornin je cca 32 km dlouhý a až 8 km široký. Přes poměrně malou nadmořskou výšku, od 209 m n. m. (hladina Berounky u Karlštejna) do 498,9 m n. m. (vrch Bacín), se zde vytvořil pestrý a členitý reliéf zejména díky erozní činnosti Berounky a jejích přítoků, jejichž údolí mají místy až kaňonovitý ráz. V Českém krasu je evidováno na 680 jeskyní, od pouhých slují, až po složité propasťovité systémy. Mnohé z nich jsou také významnými archeologickými nalezišti.
Český kras je od roku 1972 chráněnou krajinnou oblastí, vyhlášenou Výnosem Ministestva kultury ČR čj. 947/72-II/2 ze dne 12. 4. 1972 na rozloze 12.823 ha.
Vznik a vývoj Koněpruských jeskyní
Koněpruské jeskyně patří mezi jeskyně krasové, které vytváří voda v rozpustných horninách, u nás převážně ve vápencích. Představy o genezi Koněpruských jeskyní se různí. Shoda panuje v názoru, že jsou velmi staré, minimálně desítky milionů let a jsou výsledkem vývoje přinejmenším od třetihor. Pravděpodobně prvotní vertikální dutiny, na jejichž vzniku se mohly podílet i termální vody z hlubin, byly postupně přetvářeny vodou atmosférickou v závislosti na zahlubování říční sítě. Vyšší jeskynní patra jsou starší, spodní nejmladší. Lze však předpokládat, že vývoj byl mnohem složitější, polycyklický a odrážel kolísání hladin podzemních vod v závislosti na výškových změnách Českého masivu. Jisté je, že současnou modelaci jeskynním prostorám vtiskla převážně koroze, na mnoha místech i řícení vápencových lavic a mimořádné množství sedimentárních výplní – jeskynních hlín a jílů. V průběhu vývoje byly různé části jeskyní zaplavovány vodou, zaplňovány sedimenty a opět vyprazdňovány, jejich rozměry, vzájemné souvislosti a tvary stále proměňovány. Je však prakticky vyloučeno, že by jeskynní systém byl protékán a utvářen stálým a souvislým podzemním tokem.
Úrovně tří známých jeskynních pater, uspořádání a tvary chodeb odráží geologickou stavbu Zlatého koně a texturu vápenců. Nejvýše položené, prostorově nejmenší a zřejmě nejstarší patro – Mincovna, vzniklo v barevných suchomastských vápencích a jeho vysoké chodby oválného průřezu se vytvořily na svislých tektonických poruchách – diaklázách a zlomech. Nejrozsáhlejší střední patro jeskyní s širokými chodbami a rozlehlými síněmi sleduje výrazné rozhraní a sedimentační hiát mezi koněpruskými vápenci v podloží a suchomastskými v nadloží. Mírný úklon tohoto rozhraní způsobil též úklon celého patra k severu a jeho odklon od horizontu zavinil rozsáhlé řícení skalních stropů v jižních částech systému.
Méně rozsáhlé je také spodní patro jehož chodby sledují vertikální zlomy v masivních koněpruských vápencích bez výraznější vrstevnatosti a jsou proto většinou relativně úzké a vysoké. Všechna patra jeskyní propojují vertikální komíny či propasti. Řada průzkumných sond prokázala, že větší část jeskynního systému je zaplněna druhotnými jeskynními sedimenty a dnešní volné prostory jsou jen zlomkem podzemních dutin vzniklých v masivu Zlatého koně.
Koněpruské jeskyně
-
leží v jihozápadní části Českého krasu (Karlštejnská pahorkatina) ve vrchu Zlatý kůň (475,9 m n. m.), 6 kilometrů jižně od Berouna, na území národní přírodní památky Zlatý kůň, která je součástí chráněné krajinné oblasti Český kras;
-
s celkovou délkou 2050 metrů dosud známých chodeb a dómů o výškovém rozpětí (denivelaci) přesahujícím 70 metrů, tvoří třípatrový systém, největší v Čechách;
-
jsou unikátním geomorfologickým fenoménem, nalezištěm prvohorních zkamenělin a mineralogickou lokalitou světového významu;
-
jsou významným paleontologickým nalezištěm kosterních pozůstatků obratlovců a dalších živočichů, obývajících území středních Čech od třetihor po současnost;
-
jsou archeologickou lokalitou s nálezy kosterních pozůstatků lidí a jejich nástrojů ze starší doby kamenné;
-
byly ve středověku užívány jako tajná dílna penězokazců;
-
patří v Českém krasu k nejcennějším biotopům přísně chráněných druhů letounů – netopýrů a vrápenců;
-
od roku 1959 mají část středního a svrchní patro zpřístupněno veřejnosti; prohlídková trasa je dlouhá 620 m a její absolvování trvá cca 1 hodinu.
Koněpruské jeskyně na YouTube ve třídimenzionálním zobrazení od Martina Moronga:
The Creation of Spatial Model of Koněprusy Cave